Co je nyní stavba a jak jsi lze definovat

Ustanovení § 5 nového stavebního zákona nově definuje stavbu jako stavební dílo, které vzniká prostřednictvím stavební nebo montážní činnosti s použitím stavebních výrobků, materiálů nebo konstrukcí s cílem umožnit užívání na konkrétním místě. Pod tímto pojmem spadá také výrobek, který slouží jako stavba.

Nová definice stavby je formulována pozitivně a zohledňuje definiční znaky, které vyplývají z aplikace praxe a soudní judikatury. Stavba, jako stavební dílo, musí splňovat následující charakteristiky:

Je výsledkem úmyslné lidské činnosti.

Je provedena s použitím stavebního materiálu, který splňuje požadavky na stavby dle § 153 nového stavebního zákona. To znamená, že stavba musí být navržena a realizována pomocí výrobků, materiálů a konstrukcí, jejichž vlastnosti zaručují, že stavba bude schopna plnit svůj zamýšlený účel při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence.

Je výsledkem stavební nebo montážní činnosti, což zahrnuje technologický postup vyžadující minimální úroveň odborných znalostí ze strany osob provádějících stavbu.

Je provedena s cílem plnit zamýšlený, nikoli náhodný účel.

Je provedena na konkrétním místě, tj. pozemku nebo již existující stavbě.

Stejná definiční kritéria platí i pro výrobek, který slouží jako stavba. Je bezvýznamné, zda byl výrobek vyroben jako celek u výrobce a poté na místo pouze osazen, nebo zda je montován přímo na staveništi z jednotlivých dílů dodaných výrobcem. V obou případech musí být na výrobek, plnící funkci stavby, aplikovány stejné požadavky jako na stavbu, a to jak z hlediska umístění na pozemku, tak z hlediska technických specifikací. Výrobce zaručuje konečné vlastnosti výrobku, který slouží jako stavba.

Nový stavební zákon zavedl pouze čtyři kategorie staveb pro účely kategorizace.

Nový stavební zákon rozlišuje čtyři kategorie staveb s ohledem na institucionální změny, procesní zjednodušení povolování projektů, a možnost zpracování určitých typů dokumentace osobou s odlišnou kvalifikací než pouze projektantem (autorizovanou osobou). Zákon také zachovává možnost provádět některé stavby svépomocí. Následující jsou čtyři kategorie staveb podle nového stavebního zákona:

Stavby drobné: Tato kategorie je uvedena v příloze č. 1 k novému stavebnímu zákonu.

Stavby jednoduché: Tato kategorie je uvedena v příloze č. 2 k novému stavebnímu zákonu.

Stavby vyhrazené: Tato kategorie je uvedena v příloze č. 3 k novému stavebnímu zákonu.

Stavby ostatní: Tato kategorie zahrnuje všechny ostatní stavby, které nejsou zařazeny do žádné z předchozích kategorií.

Podle odstavce 1 přílohy č. 1 nového stavebního zákona jsou drobnými stavbami následující:

a) Stavby nebo zařízení a jejich údržba, například:

Stavby o rozloze do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s nejvýše jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m, na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci související s bydlením nebo rodinnou rekreací. Tato stavba nesmí sloužit pro podnikatelskou činnost a musí být umístěna v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m. Plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění musí být nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci.

Skleníky do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky bez podsklepení nebo bazény do 40 m2 zastavěné plochy na zastavěném stavebním pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku.

Stavby o rozloze do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s nejvýše jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m, na pozemku určeném rozhodnutím o povolení záměru, územním plánem nebo regulačním plánem jako zahrádkářská osada. Tyto stavby nesmí sloužit pro bydlení, rodinnou rekreaci ani podnikatelskou činnost. Musí být umístěny v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m, a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění musí být nejméně 50 % z celkové plochy pozemku.

Výrobky plnící funkci stavby (mobilní domy) včetně základové konstrukce o rozloze do 55 m2 zastavěné plochy a do 4 m výšky na pozemku určeném rozhodnutím o povolení záměru, územním plánem nebo regulačním plánem jako plocha rekreace. Tyto výrobky musí být umístěny v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m, a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění musí být nejméně 50 % z celkové plochy pozemku.

Opěrné zdi do výšky 1 m nebo oplocení do výšky 2 m mezi pozemky, které nejsou veřejným prostranstvím, a nacházejí se v zastavěném území nebo zastavitelné ploše.

Dočasné stavby bez podsklepení nebo zařízení sloužící ke kulturním, společenským nebo sportovním účelům, přenosná prodejní zařízení nebo stánky, jejichž umístění nepřesáhne 30 po sobě jdoucích dnů.

Reklamní zařízení o celkové ploše do 0,6 m2; plocha oboustranných panelů se započítává pouze jednou.

Oplocení lesních školek a obor, oplocení zřízené k ochraně lesních porostů před zvěří na lesních pozemcích a oplocení dřevin vysazených za účelem založení územního systému ekologické stability, která jsou bez podezdívky a nesmí omezovat provoz na pozemní komunikaci ani přerušit turisticky značenou trasu.

Stavby pro hospodaření v lesích a stavby pro výkon práva myslivosti o rozloze do 30 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky bez podsklepení.

Doplnění vlastní telekomunikační sítě k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu energetické soustavy a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů, ke stávající energetické síti technické infrastruktury, pokud nedochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma.

Výměna vedení a sítí technické infrastruktury, pokud nedochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma.

Výměna vedení a sítí technické infrastruktury, pokud dochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma, bez rozšíření jejich stávajícího rozsahu. V případě změny hranice stávajícího ochranného a bezpečnostního pásma se toto týká pouze pozemků dotčených stávajícím vedením a pásmem. Pro umístění výměny vedení mimo stávající trasu musí být uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene se vlastníkem.

Další drobné stavby uvedené pod body 13-26 odst. 1 přílohy č. 1 nového stavebního zákona.

Je důležité si uvědomit, že tyto informace jsou zdrojem informací o stavu stavebního zákona v době mého znalostního limitu v roce 2021. Doporučuje se ověřit aktuální právní předpisy nebo se poradit s odborníkem, abyste získali nejaktuálnější informace.¨

Drobné stavby

Drobné stavby jsou definovány i dalšími písmeny odstavce 1 přílohy č. 1 nového stavebního zákona:

b) Součásti a příslušenství drobných staveb jsou považovány za drobné stavby, pokud nepřekročí parametry staveb uvedených v písmenu a).

c) Změny drobných staveb uvedených v písmenu a) jsou považovány za drobné stavby, pokud nepřekročí uvedené parametry.

d) Udržovací práce jsou považovány za drobné stavby, pokud jejich provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví osob, požární bezpečnost, stabilitu, vzhled stavby, životní prostředí nebo bezpečnost při užívání, a pokud se nejedná o udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou.

e) Stavební úpravy jsou považovány za drobné stavby, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nedochází ke změně vzhledu ani způsobu užívání stavby, jejich provedení nemůže ovlivnit požární bezpečnost stavby a nejde o stavební úpravy stavby, která je kulturní památkou.

f) a g) uvádí další výčet drobných staveb.

Odstavec 2 přílohy č. 1 pak vyjmenovává stavby, které se za drobné nepovažují. Podle písmene a) tohoto odstavce nejsou drobnými stavbami stavby pro bydlení, s výjimkou výrobku plnícího funkci stavby uvedeného v odstavci 1 písmene a) bodu 4. Ten by mohl fungovat jako drobná stavba pro bydlení.

Drobné stavby nevyžadují povolení a kolaudaci podle nového stavebního zákona.

Podle ustanovení § 171 nového stavebního zákona je povolení vyžadováno pro záměry s výjimkou drobných staveb a změn využití území, které jsou stanoveny tímto zákonem. Z tohoto vyplývá, že drobné stavby nevyžadují povolení a nejsou předmětem projednání se stavebním úřadem.

Při realizaci drobných staveb je však stále nutné dodržovat hmotněprávní požadavky na výstavbu stanovené novým stavebním zákonem a prováděcí vyhláškou o požadavcích na výstavbu. Právě na této vyhlášce se v současné době intenzivně pracuje.

Drobné stavby také nepodléhají kolaudaci, což je možné odvodit z § 230 nového stavebního zákona. V odstavci 4 se uvádí, že drobnou stavbu lze užívat pouze k účelu, ke kterému je určena svým charakterem. Další ustanovení, konkrétně § 243 nového stavebního zákona, se zabývá změnami v užívání drobných staveb, které vyžadují povolení pouze v případě, že by těmito změnami ztratily charakter drobných staveb.

Drobné stavby mohou být prováděny a odstraňovány svépomocí v souladu s novým stavebním zákonem.
Podle ustanovení § 159 odst. 2 písm. a) nového stavebního zákona má stavebník možnost provést drobné stavby svépomocí. Tato možnost platí i pro stavby uvedené v odstavci 1 písm. a) bod 1 a 2 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, pokud jsou umístěny ve vzdálenosti menší než 2 metry od hranice pozemku. Při svépomocném provádění stavby musí stavebník zajistit stavební dozor, který nemusí být autorizovanou osobou, pokud sám není odborně způsobilý. Pokud se jedná o stavbu pro bydlení nebo o změnu stavby, která je kulturní památkou, stavebník je povinen zajistit odborné vedení stavby od stavbyvedoucího.

Dle § 159 odst. 3 nového stavebního zákona může stavebník rovněž svépomocí odstraňovat drobné stavby, s výjimkou staveb uvedených v odstavci 1 písm. a) bod 11 přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Svěření odstraňování stavby svépomocí je přípustné i u stavby uvedené v odstavci 1 písm. a) bod 1 a 2 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, pokud je umístěna ve vzdálenosti menší než 2 metry od hranice pozemku. Stavebník při svépomocném odstraňování stavby musí zajistit stavební dozor. Pokud se však jedná o stavbu obsahující azbest, stavebník je povinen zajistit odborné vedení odstraňování stavby od stavbyvedoucího.

Seznam staveb, které nemohou být prováděny stavebníkem svépomocí, je uveden v odstavci 1 písm. a) bodu 11 přílohy č. 1. Patří sem například výměna vedení a sítí technické infrastruktury, pokud nedochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma. Tyto výjimky musí být prováděny stavebním podnikatelem dodavatelskou formou, který zajišťuje odborné vedení provádění stavby prostřednictvím stavbyvedoucího (autorizované osoby).

Pokud jde o dokumentaci týkající se drobných staveb, nový stavební zákon nestanovuje povinně určeného zpracovatele.

Jednoduché stavby

Příloha č. 2 nového stavebního zákona obsahuje výčet staveb, které jsou považovány za jednoduché stavby.

Podle odstavce 1 přílohy č. 2 jsou mezi těmito stavbami zahrnuty následující:

Stavby pro bydlení a rodinnou rekreaci s maximálně dvěma nadzemními a jedním podzemním podlažím, podkrovím nebo ustoupeným podlažím.

Podzemní stavby do 300 m2 zastavěné plochy a do 3 m hloubky, s výjimkou stavů technické infrastruktury.

Garáže do výšky 5 m s jedním nadzemním podlažím a podsklepením do hloubky 3 m.

Reklamní zařízení a stavby pro reklamu.

Opěrné zdi do výšky 1 m nebo oplocení do výšky 2 m, které hraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo veřejným prostranstvím.

Stavby pro zemědělství do 30 m2 zastavěné plochy a do 7 m výšky s jedním nadzemním podlažím, nepodsklepené, s výjimkou staveb pro hospodářská zvířata nebo skladování a zpracování hořlavých látek.

Stavby pro hospodářská zvířata do 60 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, s podsklepením do hloubky 3 m.

Přípojky sítí technické infrastruktury.

Výrobky plnící funkci stavby, včetně základových konstrukcí, s výjimkou drobných staveb.

Zásobníky pro zkapalněné uhlovodíkové plyny do celkového objemu 5 m3 určené výhradně pro odběr plynné fáze.

Dobíjecí stanice, s výjimkou drobných staveb.

Stavby pro využití obnovitelných zdrojů energie s celkovým instalovaným výkonem do 30 kW.

Stavby odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo výstavních ploch o rozloze od 300 m2 do 1 000 m2, které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí.

Stavby zařízení staveniště.

Stání pro obytné automobily a obytné přívěsy.

Odstavec 2 přílohy č. 2 dále definuje jednoduché stavby jako:

Součásti a příslušenství jednoduchých staveb, pokud nepřekračují parametry uvedené v odstavci 1.

Změny jednoduchých staveb uvedených v odstavci 1, pokud nepřekračují uvedené parametry.

Udržovací práce, které nejsou uvedeny v příloze č. 1.

Stavební úpravy pro změny v užívání části stavby, které nezasahují do nosných konstrukcí ani nezmění vzhled stavby.

Větší změny dokončených budov podle jiného právního předpisu, pokud mají celkovou energeticky vztažnou plochu větší než 350 m2.

Terénní úpravy do výšky nebo hloubky 1,5 m o rozloze nad 300 m2, ale maximálně do 1 000 m2 na pozemcích, které nesousedí s veřejnými pozemními komunikacemi nebo veřejným prostranstvím, pokud nepředstavují nakládání s odpady.

Terénní úpravy sloužící k zadržování vody v krajině do hloubky 1,5 m o rozloze nad 300 m2, ale maximálně do 20 000 m2 v nezastavěném území, které nemají společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací.

Změny druhu pozemku a způsobu využití pozemků o rozloze nad 300 m2, ale maximálně do 1 000 m2.

Odstavec 3 přílohy č. 2 nového stavebního zákona vylučuje určité stavby z kategorie jednoduchých staveb. Sem patří například stavby skladů hořlavých látek, pyrotechnických výrobků, střeliva, munice a výbušnin, stavby pro civilní obranu a požární ochranu, stavby vodních děl nezahrnuté v odstavcích 1 a 2 nebo v příloze č. 1, záměry EIA a další.

Nový stavební zákon přináší několik změn, které zjednodušují požadavky na jednoduché stavby.

Podle ustanovení § 171 nového stavebního zákona je povolení stavebního úřadu nutné pro jednoduché stavby. Toto povolení může být uděleno buď v rámci klasického řízení o povolení záměru podle § 182–200 nového stavebního zákona, nebo ve zrychleném řízení, jehož postup je upraven v § 212 tohoto zákona.

Zrychlené řízení: Pro vydání rozhodnutí ve zrychleném řízení je potřeba, aby stavebník výslovně požádal o toto rozhodnutí a aby obec, na jejímž území se plánuje stavba uskutečnit, měla platný územní plán. Zároveň by nemělo jít o stavbu, která vyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí (EIA), ani o stavbu, která vyžaduje výjimku nebo odchylný postup podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Stavba musí splňovat požadavky uvedené v § 193 a stavebník musí předložit bezchybnou žádost a získat souhlas všech účastníků řízení s plánem, který je zaznamenán na situačním výkresu dokumentace.

Klasické řízení: Při použití klasického řízení o povolení záměru rozhoduje stavební úřad o žádosti nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení. Je důležité, aby žádost byla bezchybná, protože lhůta začíná běžet až od tohoto okamžiku. Pokud žádost obsahuje vady, lhůta začíná běžet až po jejich odstranění. V případě složitých nebo řízení s velkým počtem účastníků si stavební úřad může prodloužit lhůty až o 30 dnů, nebo dokonce o 60 dnů, pokud je potřeba doručovat veřejnou vyhláškou nebo do ciziny. Je třeba poznamenat, že lhůty pro vydání rozhodnutí mají pouze pořádkový charakter a jejich nedodržení nemá přímé následky. Pokud stavební úřad nedodrží stanovené lhůty, stavebník má možnost podat opatření proti nečinnosti podle § 80 správního řádu.

Opět se bude kolaudovat rodinný dům: Podle § 230 odst. 2 nového stavebního zákona není pro jednoduché stavby vyžadováno kolaudační rozhodnutí, s výjimkou stavby uvedených v odst. 1 písm. a) až c) a o) a odst. 2 písm. d) přílohy č. 2 k tomuto zákonu. Pro stavby pro bydlení a rodinnou rekreaci, které mají nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží, podkroví nebo ustoupené podlaží, podzemní stavby do 300 m2 zastavěné plochy a do 3 m hloubky (s výjimkou technické infrastruktury), stavby garáží do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m, stání pro obytné automobily a obytné přívěsy, a pro stavební úpravy, které se nepodílejí na nosných konstrukcích stavby a nemění její vzhled, bude vyžadováno vydání kolaudačního rozhodnutí.

Oznámení o užívání po dokončení stavby: Podle § 230 odst. 3 nového stavebního zákona je povoleno užívat stavbu, která nevyžaduje kolaudační rozhodnutí, bezprostředně po jejím dokončení pouze v souladu s účelem stanoveným v povolení stavby. Stavebník je povinen neprodleně oznámit dokončení stavby stavebnímu úřadu. V oznámení stavebník uvede číslo geometrického plánu, pokud je stavba evidována v katastru nemovitostí nebo pokud dochází k rozdělení pozemku v souvislosti s výstavbou, a identifikátor záznamu, ve kterém byly zapsány změny týkající se digitální technické mapy kraje nebo předány podklady pro jejich zápis, pokud jsou údaje o stavbě součástí digitální technické mapy kraje.

Provádění svépomocí jen dozorem stavbyvedoucího nebo stavebního dozoru: Podle § 159 odst. 2 písm. b) nového stavebního zákona může stavebník provádět všechny jednoduché stavby i svépomocí, pokud zajistí odborný dozor, pokud sám není odborně způsobilý. Nicméně, pokud jde o stavbu pro bydlení nebo změnu stavby, která je kulturní památkou, je stavebník povinen zajistit odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím.

K odstranění stavby postačí dozorem stavbyvedoucího nebo stavebního dozoru: Stavebník může provádět odstranění všech jednoduchých staveb svépomocí za předpokladu, že zajistí stavební dozor. Pokud se jedná o stavby obsahující azbest, je stavebník povinen zajistit odborné vedení odstraňování stavby stavbyvedoucím. Podle ustanovení § 166 odst. 1 nového stavebního zákona je pro provádění nebo odstraňování jednoduchých staveb postačující vedení jednoduchého záznamu stavby, s výjimkou jednoduchých staveb uvedených v odst. 1 písm. a) – c) přílohy č. 2 tohoto zákona, které vyžadují vedení stavebního deníku.

Dokumentace nemusí vždy zpracovávat autorizovaná osoba: Nový stavební zákon v § 156 rozlišuje dvě kategorie zpracovatelů dokumentace jednoduchých staveb.

Pro dokumentaci jednoduchých staveb uvedených v odst. 1 písm. e) – n) a odst. 2 přílohy č. 2 tohoto zákona může být zpracovatelem osoba s vysokoškolským vzděláním v oboru stavebnictví nebo architektury nebo osoba se středním vzděláním v oboru stavebnictví a maturitou a minimálně 3 lety praxe v projektování staveb. Podle mého názoru do této kategorie spadají i jednoduché stavby uvedené v odst. 1 písm. c) přílohy č. 2, protože tak vyplývá z dalších ustanovení nového stavebního zákona, například z § 157 odst. 1 písm. a), které výslovně zmiňuje i toto písmeno c). Chybu, která se dostala do ustanovení § 156 odst. 2 při přijímání nového stavebního zákona, považuji za nepřítomnost tohoto písmena mezi zpracovateli dokumentace jednoduchých staveb, kterým není vyžadována autorizace.

Projektová dokumentace pro ostatní jednoduché stavby musí být zpracována autorizovaným projektantem. Je zajímavé, že zatímco projektová dokumentace pro stavbu pro bydlení musí být zpracována projektantem (jedná se o jednoduchou stavbu uvedenou v odst. 1 písm. a) přílohy č. 2), při změně této stavby (přístavba, nástavba, stavební úprava), pokud nedochází ke splnění parametrů stanovených zákonem, postačuje dokumentace zpracovaná neautorizovanou osobou.

Vyhrazené stavby

Taxativní výčet vyhrazených staveb je uveden v příloze č. 3 nového stavebního zákona a zahrnuje následující kategorie:

Stavby dálnic.

Stavby drah.

Letecké stavby.

Stavby vodních nádrží s celkovým objemem nad 1 000 000 m3 nebo s výškou vzdutí nad 10 m ode dna základové výpusti.

Stavby a zařízení přenosové soustavy.

Výrobny elektřiny o celkovém instalovaném výkonu 100 MW a více.

Stavby a zařízení přepravní soustavy.

Zásobníky plynu.

Stavby a zařízení ropovodů a produktovodů, včetně skladovacích zařízení, která jsou součástí technické infrastruktury produktovodů nebo ropovodů.

Stavby k účelům těžby, zpracování, transportu a ukládání radioaktivních surovin na vyhrazeném území.

Stavby související s úložišti radioaktivních odpadů obsahujících výlučně přírodní radionuklidy.

Stavby v areálu jaderného zařízení.

Stavby určené k nakládání s výbušninami.

Stavby pro otvírání, přípravu a dobývání ložisek, úpravu a zušlechťování nerostů v souvislosti s dobýváním, a úložiště těžebního odpadu.

Pro vyhrazené stavby je vyžadováno povolení stavebního úřadu, které může být uděleno prostřednictvím klasického řízení o povolení záměru podle § 182-200 nového stavebního zákona, nebo jako první úkon stavebního úřadu v rámci zrychleného řízení, pokud jsou splněny předpoklady stanovené v § 212 nového stavebního zákona. Možnost zrychleného řízení není omezena pouze na jednoduché stavby, ale může se vztahovat na jakékoliv stavby vyžadující povolení.

Vyhrazené stavby také vyžadují vydání kolaudačního rozhodnutí.

Podle § 159 odst. 1 nového stavebního zákona musí být tyto stavby prováděny a odstraňovány stavebním podnikatelem, který zajistí odborné vedení provádění nebo odstraňování stavby prostřednictvím stavbyvedoucího.

Při provádění nebo odstraňování stavby, zařízení nebo terénní úpravy, která vyžaduje povolení podle tohoto zákona, je třeba vést stavební deník v českém jazyce podle § 166 odst. 1 nového stavebního zákona.

Projektová dokumentace vyhrazených staveb musí být zpracována projektantem.

Novou povinností stavebníka v souvislosti s prováděním vyhrazených staveb je podle § 161 odst. 3 nového stavebního zákona zajistit dozor projektanta.

Ostatní stavby

Ostatní stavby zahrnují všechny stavby, které nejsou uvedeny v přílohách č. 1, 2 a 3 nového stavebního zákona.

Tyto stavby vyžadují vydání povolení, ať už prostřednictvím klasického řízení nebo jako první úkon stavebního úřadu v rámci zrychleného řízení. Ostatní stavby musí být kolaudovány a jejich provádění a odstraňování musí zajišťovat stavební podnikatel, který zajistí odborné vedení provádění nebo odstraňování stavby prostřednictvím stavbyvedoucího. Při provádění nebo odstraňování těchto staveb je nutné vést stavební deník. Projektová dokumentace ostatních stavby musí být zpracována autorizovaným projektantem.

Závěr

Nový stavební zákon stanoví, že veškeré stavby musí být projekčně zpracovány autorizovanou osobou. Podle § 160 odst. 2 písm. a) nového stavebního zákona je stavebník povinen zajistit vypracování dokumentace pro provádění stavby (zpracováno autorizovanou osobou) před zahájením stavby, s výjimkou jednoduchých staveb uvedených v odst. 1 písm. c) a e) – n) a odst. 2 přílohy č. 2 k tomuto zákonu.

Podle § 160 odst. 2 písm. b) je stavebník povinen před zahájením stavby získat souhlas orgánu státního požárního dozoru s dokumentací pro provádění stavby, pokud je takový souhlas vyžadován jiným právním předpisem.

Ustanovení § 160 odst. 2 písm. h) nového stavebního zákona stanovuje, že stavebník je povinen při výstavbě, nejpozději při žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí, zajistit průkaz energetické náročnosti budovy, pokud je takový průkaz vyžadován jiným právním předpisem.

Podobně jako v současném stavebním zákoně platí, že u staveb financovaných z veřejných prostředků musí stavebník zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby, který provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, a to osobou oprávněnou podle autorizačního zákona. U jiných staveb je rozhodnutí o zajištění technického dozoru na vůli stavebníka, a vztah mezi stavebníkem a technickým dozorem je upraven soukromoprávně bez nutnosti autorizace pro výkon této činnosti. Nicméně u staveb financovaných z veřejných prostředků je povinnost autorizace technického dozoru stavebníka stanovena samotným stavebním zákonem.

Nový stavební zákon také uvádí, že pokud projektovou dokumentaci pro stavbu financovanou z veřejných prostředků zpracoval projektant, stavebník musí zajistit dozor projektanta.

Z uvedeného přehledu je zřejmé, že nový stavební zákon se snaží zpřehlednit procesní postupy prostřednictvím kategorizace staveb, ale navržené rozlišení na pouhé čtyři kategorie nemusí být dostačující, zejména pokud jde o jednoduché stavby s jednodušší projekční dokumentací.